Komplexní rehabilitace vývojových poruch řeči

ÚVODEM

U závažnějších vývojových poruch řeči se nejedná pouze o izolované postižení různých úrovní jazyka. Problémy jsou i v dalších oblastech vývoje dítěte, jako jsou hrubá i jemná motorika těla, hybnost orofaciální oblasti (tváří, jazyka, rtů), grafomotorika, funkce rovnovážného ústrojí, zrakové a sluchové vnímání. Efektivní rehabilitace těžších poruch řeči by měla být souběžně prováděna na všech těchto vývojových rovinách. Většinově prováděná ambulantní léčba umožňuje rozvoj převážně jazykových dovedností. Cílem našeho programu je komplexní přístup, který by stimuloval rozvoj řeči dítěte víceúrovňově. Takto prováděná rehabilitace vývojových poruch řeči, urychluje průběh celého procesu rehabilitace a efektivně využívá funkčních rezerv u dítěte k maximálnímu zlepšení poruchy řeči.

 

ORGANIZAČNÍ INFORMACE:

Celkový počet terapií:  7  Kombinací skupinové (6x) a individuální terapie (1x),   středa, s odstupy po 2 týdnech, 3 týdnech a dále dvou týdnech..
Čas: skupinová terapie v délce 60min ( 45 min. pro vlastní práci + 15 reflexe), individuální terapie v čase  45min.
Počet dětí ve skupině:  3 – 4
Cena: 400 Kč za každé sezení, celkem 2800 Kč.  Cena zahrnuje celý terapeutický program a pracovní scriptum.  Platba převodem na bankovní účet.
Místo konání: Poliklinika sv. Havla Rychnov nad Kněžnou Svatohavelská 266, MUDr. Martin Kučera, ORL ambulance – centrum léčby hlasových poruch, Institut pro léčbu a výzkum poruch komunikace.

Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Fritzlová, tel.: 605528284

 

Tématické bloky rozvoje: 

 1.Hrubá motorika a rovnovážný systém, prostorová orientace (4x skupinově)
2. Multisenzoriální stimulace, čich, zrak, hmat (1x skupinově)
3. Sluchová percepce (1x skupinově, 1x individuálně,  zhodnocení a rozbor nejkrizovějších oblastí, další doporučení.

 

Program je vhodný zejména pro děti s opožděným, nebo specificky narušeným vývojem řeči charakteru vývojové dysfázie, lehčích forem vývojové dysartrie a těžších forem dyslálie. Součástí programu není přímá logopedická péče ve smyslu jazykového rozvoje, předpokladem je souběžná individuální rehabilitace klinickým logopedem. Rozvoj komunikačních dovedností probíhá interakčně a kooperací ve skupině. Ze skupinových terapií, které jsou současně i průběžnou diagnostikou se profilují nejvíce oslabené oblasti, se kterými se následně cíleně pracuje v individuálních terapiích a v rámci domácího procvičování.

Základní struktura:

  1. Přípravná.  Vyšetření dítěte (foniatrické, logopedické). Výstupem je zjištění úrovně expresivní, obsahové a senzorické složky řeči,  jemné motoriky, motoriky orofaciální oblasti,  hrubé motoriky,  celkové pohybové koordinace a vizuokoordinace.

 

  1. Vlastní  terapeutický program (viz. dále). Terapie probíhají  za přítomnosti rodičů. Plánovaný obsah se může mírně odlišovat dle věkového složení skupiny a aktuálního průběhu.

 

  1. Závěrečná. Kontrolní vyšetření, vyhodnocení stavu, další individuální doporučení.

 

Pracovní tým:
MUDr. Martin Kučera, foniatr, vyšetřující lékař, terapeut skupinových terapií
Renata Mládková, odborná audiologická sestra
Mgr. Kateřina Fritzlová, klinický logoped,  terapeut  skupinových terapií
Mgr. Martin Halíř, klinický psycholog a psychoterapeut pro možné individuální konzultace v případě těžkých poruch komunikace. Práce s psychologem je výhradně po vzájemné domluvě, nebo na přímé vyžádání rodičů dítěte.

 

SKUPINA 1. – 4.
Hrubá motorika, rovnovážný systém, koordinace.

Co a proč rehabilitujeme?  Řeč a motorika těla se vzájemně významně ovlivňují, protože mozková centra řídící pohyb, se současně podílí na koordinaci pohybů mluvidel.  U dětí s vývojovými poruchami řeči jsou časté poruchy na úrovni „hrubé“ motoriky těla, ty se souběžně projevují i na úrovni řeči. Pro rehabilitaci jemných na koordinaci náročných pohybů mluvidel je dobré začít pracovat právě s  hrubou motorikou. Zlepšení na této úrovni stimuluje posuny jemné koordinace pohybů mluvidel. Cílená cvičení hrubé motoriky jsou tedy nutným základem pro rehabilitaci motoriky jemné (grafomotoriky a motoriky rukou) a orofaciální  motoriky (motoriky mluvidel).
Jednou z příčin některých poruch řeči a učení je nesprávná komunikace mezi levou a pravou mozkovou hemisférou a také mezi přední a zadní částí mozku.  Z tohoto důvodu jsou do rehabilitace vřazeny cviky podporující spolupráci obou mozkových hemisfér. Speciální kontralaerální (křížové) cviky  stimulují synchronní zapojení obou hemisfér, které je nezbytné pro rozvoj hlubších úrovní řeči a pro zlepšení schopnosti učení a myšlení.

OBSAH:  Zahájení. Úvod do skupiny: Seznámení a adaptace na prostředí a terapeuta,  skupinová pravidla. Socioemoční aspekty komunikace,  5 smyslů  – 5 pocitů.  Postoj,  hranice v pase, strom. Orientace v tělovém schématu, nahoře x dole.   Balanční cvičení: Chůze po zúžené bazi, balanční chodníček, balanční kameny pro nácvik hrubé motorické koordinace a rovnováhy. Nožní nástěnné labyrinty a nožní podlahový labyrint pro rozvoj koncentrace pozornosti, koordinace pohybů a motorických dovedností. Při cvičení oběma nohama dochází k výrazné stimulaci obou mozkových hemisfér. Otáčecí kruh  pro rozvoj pohybové nápodoby. Koordinace: Koordinační cvičení hrubé motoriky, křížové pohyby cvičení k propojování mozkových hemisfér. Prostorová orientace a průprava pravolevé orientace. Dech a oromotorika, práce s koncovou flétnou pro posílení retného uzávěru a labiální artikulační oblasti, zlepšení dechové funkce, zapojení brániční podpory nutné pro správné vedení dechu a následnou artikulaci.

 

SKUPINA 5.                                                                                           
Multisenzoriální stimulace

Co a proč rehabilitujeme? Lidský mozek a jeho řídící centra jsou  asociačními spojovacími drahami  vzájemně propojena. Schopnost propojovat a spojovat obsahy z jedné smyslové oblasti s obsahy jiné smyslové oblasti, tedy vytváření spojů mezi jednotlivými smyslovými vjemy se nazývá intermodalita.  V běžném životě je vyžadováno tzv. intermodální kódování, tedy přepínání mezi jednotlivými způsoby vnímání. Typickým příkladem intermodality je např. spojení hlásky s grafickým symbolem písmene. Oslabení intermodality se často projevuje v 1.třídě potížemi při psaní, kdy dítě má problém propojit řečový podnět s psaným. Neumí písmenko zapsat, nebo naopak přečíst, má problém s pochopením smyslu a obsahu zadávaných úloh. Pro posílení intermodality se snažíme propojovat akustickou a optickou oblast vnímání, stejně tak plošnou, prostorovou a pravolevou orientaci a serialitu (posloupnost). Multisenzoriální stimulací posilujeme senzomotorickou integraci, která v mozku neustále probíhá, tedy třídění  a  zpracovávání informačních vzruchů, které vnímáme smyslovými orgány a receptory.

OBSAH: Čich: Stimulace čichu, rozpoznávání vůní pracovní materiál: Le Loto des Odeurs (Fr.) Zrak: Rozlišování figury a pozadí, inverzní a zrcadlově podobné tvary pracovní materiál: Genau geschaut (D), What can you see (VB)cíleně s přihlédnutím ke specifickým problémům zrakového vnímání  u dětí s vývojovými poruchami řeči a učení,  nebo rizikových hledisek vzniku vývojových poruch učení (např.děti s vývojovou dysfázií). Hmat: Hmatové lišty,  hmatové čtení rozpoznávání písmen hmatem, taktilní gnoze (hmatové vnímání), senzomotorická integrace.