Řeč je důležitých projevem člověka, řeč by nebyla správně utvářena bez příjmu a zpracování vstupních informací různého charakteru. U těžkých poruch řeči nacházíme většinou i postižení na úrovni příjmu a zpracování vstupních informacích. Stimulace a integrace smyslového vnímání je základním předpokladem pro práci s postiženou komunikační schopností. Pro naší rehabilitační práci jsme definovali sedm základních smyslů člověka, se kterými lze samostatně pracovat; rovnováhu, sluch, propriocepci (sebevjem), zrak, čich, hmat, chuť. Toto vymezení není samoúčelné a vychází ze současných neuroanatomických a neurofyziologických poznatků. Základním pilířem pracovního postupu je utvoření tzv. středu smyslového vnímání člověka, v posloupnosti od stimulace vestibulárního aparátu a propriocepce k práci se sluchovým a zrakovým vnímáním. Smyslové vnímání je základ pro utváření a rehabilitaci motorických/svalových funkcí, pohybových vzorců. Takto vytvořené základní podmínky na úrovni smyslového vnímání a motoriky těla, jsou dobrým základem pro klasické rehabilitační postupy těžších poruch komunikace různého druhu.
